OGHAM
Každý znak z oghamové abecedy má zvláštní přiřazení jak k živým tvorům, tak i neživým věcem. V tabulce jsem použil informace z více knih pojednávajících k danému tématu. Kromě mystických a kouzelnických (šamanských) vlastností měly i čistě obchodní charakter. Oghamová abeceda mohla a vyjadřovala například skot. Skupina B (B,L,F,S,N) v tom případě vyjadřovala býky. B rovná se jeden býk, L dva, F tři býci atd., skupina H patří volům, skupina M býčkům a skupina A volkům. Takto byl ogham uplatňován u všech zvířat a v mnoha jiných případech (viz. ptáci, pevnosti). Nutno podotknout, že hlavní symbolikou byly vždy stromy, jejichž jména vyjadřují také jména oghamu.
Rozdělení stromů podle irské tradice:
Stromy náčelníků: dub, líska, cesmína, jabloň, jasan, tis, jedle
Stromy rolníků: olše, vrba, bříza, jilm, hloh, osika, horský jasan
Stromy křovinaté: trnka, bez, brslen, jeřáb oskeruše, zimolez, ptáčnice, bílá líska
Stromy náčelníků: hlodáš, vřes, janovec, slatiná myrta, rákos
K OGHAMU!
Mýtus o vzniku písma ogham vypadá následovně: V době Bresově, syna Elathova, krále Irska, bylo vynalezeno. Vymyslel je Ogma, syn Elathův, muž zběhlý v řeči a poezii, na důkaz svého důmyslu a aby tato řeč zůstala toliko statkem vzdělanců, odepřena vrstvě venkovanů a pastevců.
Ogham je znám jako „tajný jazyk básníku“. Ogham je v podstatě abeceda skládající se z dvaceti znaků – písmen a dalších pěti, které bylo s největší pravděpodobností přidány později.
Po Británii a Irsku je rozseto na tři sta kamenů a kamenných sloupů, s oghamovými nápisy. Jejich vznik se datuje mezi 4. - 7. stoletím našeho letopočtu. Většina z nich nese jméno nějaké významné osobnosti. Nápisy jsou vyryty po stranách kamene a čtou se zdola na horu.
Některé oghamy se používaly jako tajné dorozumívání mezi básníky pomocí gestikulace. Oghamy dlaní, nosu nebo dlaně se tvořily kladením prstů přes holeň, nos, dlaň apod. Takže nezasvěcenci jim nemohli rozumět.
Oghamové nápisy se tedy vyskytují pouze na území obydlené goidelovskými Kelty - Iry. Nápisy v oghamu zanechané v Británii patří Skotům. Skotové jsou totiž potomci Irských osadníků, kteří mimo jiné jako první (před Nory) obsadili Island. Název Scotia patřil původně Irsku a znamenal bohyni – matku Irů.
JAZYK
Dodnes se můžeme jen domnívat, jakým jazykem mluvili Keltové v době halštatské či laténské, přesto i dnes se můžeme setkat s tzv. keltským jazykem a to zejména v Irsku, Skotsku, na ostrově Man, Walesu nebo Bretagni.
Jednotlivé jazyky si jsou více či méně podobné, po mnoha staletích, kdy byl keltský jazyk ve všech zmíněných částech postupně nahrazován jazykem jiným, se dnes snad blýská na lepší časy. Vzniká mnoho internetových stránek s on-line výukou jazyka (zejména Irština a Skotština) a nejen to, v Irsku jsou i rádia a televize vysílající pouze v galštině (gaelic), příkladem může být i toto rádio - www.rnag.ie.
Pochopitelně po staletích nadvlády a teroru ze strany Angličanů je hlavním jazykem v Irsku angličtina se zajímavým šyšlavým přízvukem, ale pokud se dostanete do Irska, tak hned ve městě Baile Atha Clíath (Dublin) vás možná překvapí dvojazyčné cedule, ale zde to spíše symbolizuje pouze touhu Irů zachovat si část ze své národní identity, ve skutečnosti v hlavním městě Irska mnoho lidí mluvit irsky neumí, to ovšem naplatí na západním pobřeží Irska v okolí města Galway, zhruba 30 km na severu je oblast Connemara, kde se nemluví jinak než Irsky, ve školách, v hospodách nebo v krámech, zde právě sídlí již zmiňovaná televize.
Krom toho jsou zde specializované letní školy s výukou Irštiny (ve městě Carraroe, kam jezdí především studenti z USA, Francie a Německa, je zde i dívčí škola, ale pánové Irky nic moc, mají zadky jak kobyly a jsou bílý jako stěny), ve zdejších horách se natáčel i film Statečné srdce.
Opravdu tento kraj stále ještě dýchá dávnou minulostí, která se poslední dobou dostává do popředí a získává si stále více příznivců.
Irština je jedním z indoevropských jazyků, což znamená, a principielně vychází z většiny ostatních evropských jazyků. Irština má složitou gramatiku, dá se však zvládnout.
Pravopis
Irská abeceda se skládá z běžných písmen latinské abecedy. Písmena j, k, q, v, w, x, y, z však v irštině neexistují (objevují se pouze v přejatých slovech). Samohlásky existují krátké i dlouhé (například a a á) a vyslovují se podobně jako v češtině. I souhlásky se víceméně shodují s výslovností v češtině až na některé výjimky: např. c se vyslovuje jako [k].
Výrazným rysem irského pravopisu je, že ve slovech se vyskytují shluky dvou i tří samohlásek. Irské samohlásky se dělí na měkké (i, e) a tvrdé (a, o, u) a pravidlo zní, že každá souhláska (nebo skupina souhlásek) musí být ve slově obklopena z obou stran výhradně měkkými nebo výhradně tvrdými samohláskami. Proto má například ve slově bráthair skupina souhlásek th z jedné strany a a z druhé strany a, i?.
Zde vám na ukázku předlkádám nejužívanější fráze v galštině (irština).
| Jmenuji se ... |
S mise ... |
| Jak se máš? |
Ciamar a tha sibh? |
| Dobře, děkuju. |
Tha gu math, tapadh leibh. |
| Dobrý večír. |
Feasgar math. |
| Dobré ráno. |
Madainn mhath. |
| Prozatím ahoj. |
Tioraidh an drasda. |
| Miluju Tě! |
Tha gaol agam ort! |
| Nevím. |
Chan eil fhios agam. |
| Mluvíš galsky? |
A bheil Gŕidhlig agaibh? |
| Ano, trochu. |
Tha, beagan. |
| Nerozumím. |
Chan eil mi a' tuigsinn. |
| Omlouvám se. |
Tha mi duilich. |
| Promiňte. |
Gabhaibh mo leisgeul. |
| Vítejte! |
Failte! |
| Odkud jsi? |
Co as a tha sibh? |
| Prosím. |
Ma 'se do thoil e. |
| Musím jít. |
Feumaidh mi falbh. |
| Nashle. |
Slán. |
| ANO - NE |
Tá - Níl |
| Nazdraví. |
Adh moir. |
| Vše nejlepší. |
Beir bua agus beanacht. |
| IRSKO navždy! |
Eire go Brách! |
| Opatruj se. |
Slán beo. |
| Hodně štěstí. |
Gur math a théid leibh. |
| Tiarna bos na Rind. |
Lord of the Dance. |
nula - naid
jedna - aon
dva - dó
tři - trí
čtyři - ceathair
pět - cúig
šest - sé
sedm - seacht
osm - ocht
devět - naoi
deset - deich
-----------------
bhean - žena
fír [far] - muž
grian - slunce
solas - světlo
clann - hlava
gadhar - pes
lánch - ruka
fuar - studený
iasc - ryba
lá - den
gaoth - vítr
cnoc [knök] - kopec
abha - voda
mór - vysoký
cailín - dívka
bó - kráva
amhián - píseň
bráthair (náb.) - bratr
aosta - starý
tarbh - býk
caora (kírá) - ovce
leanbh (lenáv) - dítě
iarthar -západ
aer - vzduch
bás - smrt
féar (fíar) - tráva
adhmad [aimád] - les
capall [kopál] - kůň
ó - z
páirc - pole
chloch - kámen
grian - slunce
| IRŠTINA
Přítomný čas sloves:
1) –im
2) –ir
3) –ann
1)–inúd
2 –ann
3) –id
|
Minulý čas:
1) –as
2) –is
1) –amair
2) –abhair
3) -adar
|
Být:
1) táim
2) táir, táoi, tátú
3) tá sé
1) taimíd
2) tá sibh (šiv)
3) táid, táid said
|
Osobní zájmena:
1) mé (emf. mise)
2) tú (tusa)
3) sé, sí (seisean, sise)
|
|
| UŽITEČNÉ FRÁZE |
| Conas tá tú? [konas tá tú?] |
Jak se máš? |
| Tá mé go maith. [tá mé go ma] |
mám se dobře |
| go breá [go brá] |
...pěkně |
| go measartha [go masaraha] |
...jakž takž |
| go dona [go dona] |
......špatně |
| Slán! [slón!] |
Nashledanou! |
| Slán go fóill! [slón go fójl!] |
Prozatím nashledanou! |
| Feicfidh mé tú. [fekhig mé tú]
|
Uvidíme se. (doslova "Uvidím tě.") |
| Go n-éirí an bóthar leat! [go najrí an bóhr lat] |
"Nechť cesta vystoupí a setká se s tebou." (staré přání úspěchu) |
| Ba mhaith liom... [ba waj lom] |
Chtěl(a) bych... |
| ...bia [bíja] |
...jídlo |
| ...deoch [ďžoch]
|
...pití |
| ...gloine uisce beatha [gliňje iške baha]
|
...sklenici whiskey |
| ...gloine uisce beatha [gliňje iške baha]
|
...sklenici whiskey |
| Baile Átha Cliath [balje áha klýa]
|
Dublin (město u tažného brodu) |
| Béal Féirste [bél féršte]
|
Belfast |
| Gaillimh [gajliv]
|
Galway (město a hrabství) |
| Gaillimh [gajliv]
|
Galway (město a hrabství) |
| Dé Luain [dé lúyň]
|
pondělí |
| Dé Máirt [dé mórt]
|
úterý |
| Dé Céadaoin [dé kéjdýn]
|
středa |
| Déardaoin [dérdýn]
|
čtvrtek |
| Dé hAoine [dé hýňje]
|
pátek |
| Dé Sathairn [dé saharan]
|
sobota |
| Dé Domhnaigh [dé dounig]
|
neděle |
| Is Seiceach mé.[is šekoch mé]
|
Jsem Čech. |
| Bain sult as. [bwin sult as]
|
Užij si to. |
| Ádh mór! [á mór]
|
Hodně štěstí! |
| Comhghairdeas! [kogórdas]
|
Blahopřeju/jeme! |
|
VÝSLOVNOST |
PŘÍKLAD |
|
a |
[a] |
bainne [bwanje]
mléko |
|
á |
[á] až [ó] |
lán [lán] plný |
|
b |
mezi tvrdými samohláskami:
[b] až [bw] |
bán [bwán]
bílý |
|
mezi měkkými samohláskami:
[b] až [bj] |
bean [bán]
žena |
|
bh |
někdy [v], někdy
[w] |
ubh [uv] vejce |
|
bp |
[b] |
i bpóca [i bóka] v
kapse |
|
bhf |
[w] |
an bhfuil? [an wil?]
je? |
|
c |
[k] |
carr [kár]
auto |
|
ch |
[ch], jako v
češtine |
imeacht [imacht]
odchod |
|
d |
mezi tvrdými samohláskami:
[d] |
údarás [údarás]
úřad |
|
mezi měkkými samohláskami:
[ď] |
oideas [yďas]
recept |
|
dh |
mezi tvrdými samohláskami:
jako [ch], ale zastřenější, téměř jako francouzské [r] |
ó dhúchas [ó dhúchas]
původně |
|
mezi měkkými samohláskami:
[j] |
oidhreacht [ajracht]
dědictví |
|
dt |
[d] |
ar dtús [er dús] na
začátku |
|
e |
[e] |
seit [šeť]
sada |
|
é |
[é] až [éj] |
léamh [lév]
číst |
|
f |
[f] |
faic [fwak]
nic |
|
fh |
[] (nevyslovuje
se) |
an fhuinneog [an yňog] to
okno |
|
g |
[g] |
gasta [gasta]
rychlý |
|
gh |
jako dh |
de ghnáth [de ghná]
obvykle |
|
gc |
[g] |
i gcuideachta [i
gwidachta] ve společnosti |
|
h |
[h] |
hata [hata]
klobouk |
|
i |
[i] |
ith [ih] jíst |
|
í |
[í] |
rí [rí] král |
|
l |
mezi tvrdými samohláskami:
[l] |
ullamh [ulav]
připravený |
|
mezi měkkými samohláskami:
[l] (jako ve slovenštine) |
liath [líja]
šedý |
|
m |
mezi tvrdými samohláskami:
[m] až [mw] |
umam [umam] kolem
me |
|
mezi měkkými samohláskami:
[m] až [mj] |
meas [mjas]
respekt |
|
mh |
někdy [v], někdy
[w] |
agallamh [agalav]
rozhovor |
|
mb |
[m] |
i mbaile [i malje] ve
městě |
|
n |
mezi tvrdými samohláskami:
[n] |
naoi [ný]
devět |
|
mezi měkkými samohláskami:
[ň] |
neamart [ňamrt]
lhostejnost |
|
o |
[o], někdy až [u] |
cosc [kosk]
zákaz |
|
ó |
[ó] až [óu] |
fógra [fógra]
oznámení |
|
p |
mezi tvrdými souhláskami:
[p] až [pw] |
pár [pwár]
pergamen |
|
mezi měkkými souhláskami:
[p] až [pj] |
peann [pjaun]
pero |
|
ph |
[f] |
mo phóca [mo fóka] moje
kapsa |
|
r |
mezi tvrdými souhláskami:
[r] (měkčí než české, spíše podobné anglickému) |
ocras [okras]
hlad |
|
mezi měkkými souhláskami:
[r] (měkké anglické) až [r] (neznělé) |
oirthear [irhar]
východ |
|
s |
mezi tvrdými samohláskami:
[s] |
sos [sos]
přestávka |
|
mezi měkkými samohláskami:
[š] |
uisce [yške]
voda |
|
t |
mezi tvrdými samohláskami:
[t] |
tost [tost]
mlčení |
|
mezi měkkými samohláskami:
[t] až [c] |
áit [át] místo |
|
th |
[h] |
ith [ih] jíst |
|
u |
[u] až [o] |
guth [guh]
hlas |
pro tuto kapitolu byly použity materiály z výtečné stránky Michala Boleslava Měchury
| IRSKÉ LIDOVÉ MOUDROSTI |
| - S M R T - |
| Nuair a thiocas an bás ní imeoidh sé folamh. |
Až smrt příjde, neodejdeme s prázdní. |
| Bíonn súil le muir ach ní bhíonn súil le tír. |
Naděje plyne z moře, ale nikoliv ze země (hrobka).
|
| - Z D R A V Í - |
| Is fearr an tsláinte ná na táinte. |
Zdraví je víc než bohatství.
|
| Ní fhanann trá le fear mall. |
Odliv nečeká na pomalé muže.
|
| Is ait an mac an saol. |
Život je někdy zvláštní (takový je život).
|
| Is maith sú bó, beo nó marbh. |
Šťáva z živé krávy je dobrá, stejně tak jako z mrtvé.
|
| Chomh glic le sionnach. |
Chytrý jako liška.
|
| - S V O B O D A - |
| Nuair a bhíonn an cat amuigh,
bíonn an luch ag rince. |
Když kočka je pryč, myš tancuje.
|
| Ní tír gan teanga. |
Není národu bez jazyka.
|
| - P R Á C E - |
| Bíonn gach tosach lag.
|
Každý začátek je pomalý (slabý).
|
| Is fearr obair ná caint.
|
Práce je lepší než žvásty
|
| Cleachtadh a dhéanann maistreacht.
|
Trénink znamená umění.
|
více zboží
