Ahojte, píšem článok o slovanskej mytológií, vedeli by ste mi odporučiť nejaké zdroje
respektíve, nechcel by so mnou niekto pokecať a naučiť ma viac? Veľmi by mi to
pomohlo.
Ahoj, vidím, že tady to aspoň trošku žije. Hledám touto cestou
spřízněné duše. Chtěla bych poznat partu lidí, co rozumí přírodě,
co ji cítí daleko víc než kdokoliv jinej. Nabízí se různé druidské
kurzy, ale to je pro mě málo. Toužím po pravidelnějším setkávání.
Kdyby někdo něco, tak jsem tady. Jo a jsem z Jihomoravskýho
kraje. Díky Alča
Bavit se o těchto věcech nemá význam, alespoň tedy pro mě to pokaždé byla jenom ztráta času. Dříve jsem se pokoušel s novodobými pohany komunikovat a debatovat o těchto
věcech, protože jsem cítil s nim jakousi sounáležitost, ale jak se ukázalo, naše pohledy na tyto věci byly příliš odlišné, než aby to nepřineslo nějaký pozitivní výsledek, shodu či snad
nějaké větší sblížení. Člověk, který sám sebe vidí v jakýchsi obnovených starých svatyních a do jisté míry znovuzrozených tradicích, se těžko shodne s někým, kdo si pohanství vybral
jen jako styl života, subkulturu nebo aby působil přírodně, nezávisle, volně... jim takové "pohanství" stačí a vyhovuje, ale pro mě je to příliš málo. Takovým budu vždy připadat jako
někdo, kdo je do morku kostí srostlý s křesťanskou tradicí, nebo jako někdo, kdo si neustále pohrává s myšlenkou "pohanské církve", ale pro mě za mě, mě je to už jedno, z toho už
jsem vyrostl, a to, co tu píši, je jen ozvěna minulosti a bezvýznamný štěk, který zůstane bez povšimnutí. Ať se nám to líbí nebo ne, pokud jedinec není zakotvený v nějaké
organizované skupině (kultu) nebo alespoň v některé pevné tradici, tak je prakticky bez šance se s někým shodnout, natož se naladit na shodnou vlnu, sdílet a prožívat společnou víru
a hodnoty. Zkrátka pohané jsou bez šance co se jejich roztříštěnosti týče posunout se z toho někam dál, a s tímto přístupem to tak bohůmžel i zůstane. Většina běžné společnosti se s
novopohanstvím za celý život nikdy nesetká a těch pár roztroušených izolovaných pohanů zůstane bez povšimnutí nebo budou přinejlepším pamatováni jako nějací exoti a podivíni. Ti
buď časem pohanství sami opustí, nebo si jej odnesou do hrobu. Tak to na tom světě ostatně chodí všude. Příroda od nepaměti vyzdvihuje jenom schopné a silné, a i když pohané se
často k ní hlásí, tak to jsou paradoxně oni, které příroda vyškrtne.