ŠTÍTY

Bez klasického oválného štítu si snad ani nelze typického keltského bojovníka představit. Štíty bývaly zhotovené z dřevěných desek, častěji však ze štípaných prken. Na vnější straně chránila ruku železná puklice, tzv. umbum. Upostřed strany, která byla blíže k tělu, bývalo držadlo (kožené, lýkové, ojediněle i železné).

Různé druhy štítů z našeho území
(převzato: Waldhauser et al., 1999)

Okraje štítu byly po celém obvodu nebo jenom nahoře okovány rourkovitým plechem. Vnější stranu mohly zdobit ozdobné růžice z bronzového plechu.

Podle zpráv Diodóra Sicilského (v díle Bibliothéké) dosahovaly některé štíty až výšky člověka. Podle jiných pramenů existovaly i malé štíty. Z hrobů keltských válečníků známe štíty, které měly v průměru pouhých 45 cm (Nový Bydžov), v Letkách se našel štít 124 cm velký. Štít ze slovenské Veľké Maně dosahoval úctyhodných 170 cm. Jeho tloušťka kolísala. Ve středu byla mocnost největší (1,1 cm) a směrem k okrajům se zužovala (0,3 cm) (in Wakdhauser et al., 1999).

Tvary keltských štítů byly dosti variabilní: oválné, kruhové, pásové nebo hexagonální. Samtoný materiál k výrobě štítu poskytovaly duby, dále pak břízy, olše nebo javor.

Štíty s kovovými součástmi se do hrobů ukládaly již od počátku 4. století př. n. l (Tuchomyšl). Archeologové určují stáří štítů zhruba s přesností 50-ti let, a to podle tvaru štítové puklice (in Wakdhauser et al., 1999):

a) dřevěná bez umba (400 – 325 př.n.l.)
b) kovaná ze 2 loďkovitých částí (325 – 300 př.n.l.)
c) železná jednodílná pásová se zahrocenými připevňovacími destičkami (kolem roku 300 a i později)
d) kované pásové s obdélníkovými ploškami k upevnění (275 – 225 př.n.l)


Způsob uložení štítu do hrobu nebožtíka byl různý. Štít mohl krýt nohy, hlavu nebo trup. Pokud však byla hrobová jáma menší než štít, byl štít buď zlomen nebo se opřel o stěnu.

Pomalování štítu se zatím moderní archeologií potvrdit nedá, existují však o něm zmínky v pracích Tita Livia a Diodóra Sicilského.

Schéma výroby keltského štítu
podle Rapina a Brunauxe (1988 in Waldhauser et al., 1999)

ŠTÍTY NALEZENÉ NA ÚZEMÍ ANGLIE

vlevo: štít z lokality BATTERSEA (350 - 50 let př. n. l.), byl nalezen v Temži u mostu Battersea v Londýně.

uprostřed: tzv. WITHAMSKÝ ŠTÍT (400 - 300 let. př.n.l.). Byl objeven roku 1826 v řece Witham nedaleko obce Washingborough (poblíž města Lincoln). Dekorativní přední bronzová část byla v laténu připevněna na dřevěnou desku. Štít byl rovněž ozdoben korálem ze středomořských oblastí. Délka činí 109 cm.

vpravo: štít z lokality CHAERTSEY (400 - 200 let. př.n.l.)

PŘILBY

	PŘILBA Z LOKALITY AGRIS AGRIS, Francie, 350 - 310 přn.l. Další ukázkou keltské mistrné řemeslné dovednosti je přilba, která byla nalezena ve Francii na lokalitě Agris (Charente). Je zhotovena ze železa, bronzu, zlata, stříbra (nýtky) a korálů. Nepochybně se jednalo o předmět, který patřil vysoce postavenému muži, možná měl i rituální použití, to se však nikdy nedozvíme. Vnitřek byl upraven pro pohodlné nošení na hlavě (dřevo a kůže). Stáří se datuje na laténskou dobu (4. století př.n.l.). V současné době je k vidění v sbírce muzea: Angouleme, Musée de la Société Archéologique.
	HELMA S ROHY Anglie Težko si představit, že se jedná o přilbu, která by mohla být efektivně využita v boji, zde se rovněž otevírá otázka možnosti jejíhio rituálního využití. Stáří se odhaduje na rok 100 př. n. l. Je to jediná helma z doby železné, která byla objevena v jižní Anglii a to konkrétně z řeky Temže u Waterloo Bridge, stalo se tomu tak v roce 1860. Je to zároveň jediný nález "rohaté" přilby v celé keltské Evropě. Materiál použitý k výrobě byl bronz (pláty i nýtky). Je vysoká 24,2 cm, obvod činí 58,5 cm.
	KELTSKÁ BRONZOVÁ HELMA lokalita HATEG, Transylvánie, Rumunsko, 4. stol. přn.l. Jedná se o překrásně zhotovenou kónickou bronzovou helmu s velmi zkrácenou ochranou krku. Zbytky plechu na vrcholu přilbice svědčí o tom, že zde byl připevněn jakýsi blíže nespecifikovaný ozdobný předmět. Povšimni si také chráničů lícní části obličeje, které jsou spirálovitě zdobeny. Keltové prostě byli hračičky. Helmy tohoto typu byly nošeny od konce 4. století př.n.l. až do 3. století př.n.l. (právě v dobách největších galských expanzích). Nález z lokality Hateg byl učiněn v roce 1903 a nejsou nikde zmiňovány informace týkající se tohoto fenomenálního objevu.