PŘÍRODA
BURRENSKÉ KOPCE
Burrenské kopce se tyčí až do výše 1 000 stop (v oblasti Clare), geologické podloží tvoří vápence. Tyto karbonáty jsou velice čisté (vysoký podíl CaCO3), světlešedé barvy a tlustě vrstevnaté. Obsahují hojné fosilní pozůstatky organismů, které obývali zdejší šelfové moře před více než 300 milióny lety (spodní paleozoikum). Vrstvy upadají jižním směrem, kde příkře spadají do moře (Moherské útesy – Cliffs of Moher, viz obrázek nahoře).
Poměrně vydatné srážky přetvořily vápencovou plošinu ve velmi svéráznou krajinu plnou krasových útvarů. Vyvinula se zde i vzácná flóra.
U městeček Kinvarra a Gort se vápence projevují i tak, že v nich jsou vyvinuty ponory a vyvěračky (podzemní řeky), můžeme se zde dále setkat s jeskyňkami či krasovými závrty.
THE GIANT'S CAUSEWAY
zdroj: www.btinternet.com/~iain.s.palin/bc4ni/pictures/giac.htm
Stačí pouze pohlédnout na pár obrázků ze známé geologické severoirské lokality „The Giant´s Causeway“ a dýchne na Vás velice zvláštní atmosféra a což teprve, když toto místo navštívíte osobně. V českém překladu spojení „The Giant´s Causeway“ doslova znamená: „chodník obrů“. Dávní obyvatelé těchto končin si zkrátka nedokázali vysvětlit tento přírodní úkaz, a tak tomuto místu kladli nadpřirozený význam a domnívali se, že se jedná o dílo gigantů. Později však mezi lidmi kolovala jiná legenda: onu mamutí „stavbu“ měl vystavět bájný silák Finn McCool, ulsterský válečeník a velitel irské královské armády, který se zamiloval do dívky, jenž žila na ostově Staffa (Hebridy - Skotsko) a dle pověsti vybudoval tento chodník, aby ji mohl bezpečně přenést ze vzdálených Hebrid až do Irska.
Další historické prameny pocházejí konce 17. století, kdy toto místo navštívil biskup z Derry a své poznatky zaznamenal (rok 1692) do spisů.
Přístup k této lokalitě nebyl vždy jednoduchý a první turisté si stěžovali na náročnost cesty. Veškeré námitky proti nepohodlné cestě však vzaly za své, když se cestovatelé dostali do nedaleké obce Bushmills (poslední zastávka před cílem výletu) a mohli si v klidu vypít panáka nejstarší světové královské whiskey, která je stále na pultech v prodeji i dnes.
Příroda se na této kráse vskutku vyřádila, ale pojďme si říct, jak tento úkaz vlastně vzniknul. V době, kdy se čedičové magma dralo směrem na povrch z několikakilometrovývh hloubek, docházelo k postupnému ochlazování a zaroveň i utuhování horniny. Vše bylo doprovázeno únikem plynů a fluid a v závěrné fázi nastala objemová kontrakce (snížení objemu) a ke vzniku tzv. sloupcovité odlučnosti, které je typická právě pro tuto horninu (čeič = basalt). Jen tak naokraj: nemusíte jezdit do Irska, abyste spatřili něco podobného, v Čechách je chráněna tzv. Panská skála u Kamenického Šenova a jedná se o ten samý typ odlučnosti čediče jako v Irsku. Rozíl je však v tom, že na irské lokalitě basaltové sloupy mizí pod hladinu moře.
Celkově zde bylo spočítáno na 40 000 sloupů s většinou hexagonálním průřezem, některé však mají i 4, 5, 7 či 8 stran. Největší z nich je 40 stop vysoký.
KILLARNEY LAKES
Killarneyské jezera jsou důsledkem kombinace klimatu, geologické stavby a geografické pozice. Jezera leží na úpatí irských
nejvyšších hor (Carrantuohill), které jsou budovány červenými pískovci. Nižší oblasti tvoří karbonský vápenec. Tento region
má největší srážkové úhrny v celém Irsku, golfský proud otepluje zdejší klima, a tak neexistují radikální teplotní rozdíly v průběhu ročních období.
Muckross Lake, podobně jako jezero Lough Leane, vzniklo rozpuštěním vápenců, nejedná se tedy o tektonicky vzniklou
vodní nádrží (obvyklejší způsob vzniku jezer). Velká část této oblasti je poddolována, již od prehistorických dob.
Z flóry stačí za zmínku uvést, že se zde nelézají velké porosty původních dubů, proto je celá tato oblast chráněna.
překrásná oblast na západě země - CONNEMARA
Irsko není placka, jak si hodně lidí myslí - hora u Westportu, CROAGH PATRICK v bílém závoji
více zboží
